Anostoma depressum, Lamarck, 1822

Anostoma depressum Lamarck, 1822

Jarda Derka

Když jsem poprvé na burze spatřil podivuhodnou ulitu tohoto šneka, opětovně jsem se neubránil obdivu nad rozmanitostí přírody.

Svou extrémně neobvyklou morfologií ulity mne dokázala zaujmout a myslím si, že si zaslouží naši pozornost. Ulita tohoto druhu je bikonvexní, což znamená, že je vypouklá oběma směry podobně jako čočka. Jedná se tvarově o jeden z nejpodivnějších rodů suchozemských měkkýšů. Tento šnek nese svou ulitu obráceně, tedy vrcholem dolů, nebo ještě výstižněji vzhůru nohama. Aby tento vyjimečný výkon byl možný, tak plně vyspělé ústí je srovnáno do stejné roviny jako poměrně nízký vrchol ulity. Tato vlastnost se odráží ve vědeckém názvu Anostoma, přičemž ano znamená nahoru, nebo zpět a stoma znamená ústa. Tito podivuhodní šneci žijí v pralese, na malém území přibližně 40 – 50 km v lokalitě Baxia Verde severozápadně od Natalu v Brazílii. Velikost dospělé ulity se pohybuje od 23 až do 45 mm. V roce 1901 významný americký malakolog Henry Augustus Pilsbry, poznamenal, že dospělá ulita tohoto šneka „je tak bizarní, že v úplné absenci informací o životní historii nelze formulovat užitečnou teorii, která by zohledňovala její zvláštnosti.“